7. května jsem měla docela slušnou krizi – 1) poslední zvonění, které znamenalo, že už nikdy víc nebudu středoškolák a 2) 19. narozeniny. A k tomu se mi všichni starší smějí, jak můžu mít krizi ze stárnutí, když jsem ještě pořád mladá…
To já mladá jsem, o tom žádná, ale už to není to co bejvalo Přeci jen poslední teenagerovské narozeniny, maturita na krku, na příští dva měsíce jsem “paní učitelka” na základce….ugh…..a k tomu ještě stejně staré holky, které těhotní! Jak je možné, že někdo v mém věku vychovává dítě? Jsem asi hypermoderní a emancipovaná, protože si za žádnou cenu neumím představit mít teď dítě (a to víte, že děti miluju!) Takhle si dobrovolně ukrátit mládí a svobodu bych nedokázala (to by musel přijít někdo, kdo by za to opravdu stál:-) )…devatenáctileté maminky mají můj obdiv!
Zajímalo by mě, kdy přijde chvíle, kdy mi začnou všichni naznačovat, že “už je čas”…nebo-li “už bys měla přestat lítat po světě, vdej se a měj konečně už děti!”…jen doufám, že se stihnu vdát ještě dřív, než tohle začnu slýchat, protože pak budu mít megamegamega krizi.
Závidím chlapům, protože u nich platí, že se s přibývajícím věkem stávají atraktivnější:-)
